Commit 0d5359f1 authored by v.tarantik's avatar v.tarantik

Synchronizace encyklopedie s develem

parent 6e2f5e3d
......@@ -2,22 +2,22 @@
<classpath>
<classpathentry kind="src" path="src/main/java"/>
<classpathentry kind="src" path="gen"/>
<classpathentry exported="true" kind="con" path="org.eclipse.jdt.launching.JRE_CONTAINER"/>
<classpathentry exported="true" kind="con" path="com.android.ide.eclipse.adt.ANDROID_FRAMEWORK"/>
<classpathentry exported="true" kind="con" path="com.android.ide.eclipse.adt.LIBRARIES"/>
<classpathentry exported="true" kind="src" path="/AndEngine-1.0.0-SNAPSHOT"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.achartengine/achartengine/1.2.0/6237eec8da72e8ea265bdc40e22433306ad5b9ad/achartengine-1.2.0.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.bugsense.trace/bugsense/3.6/3928cf9ff54683b522cee09da9034106c53fea91/bugsense-3.6.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.bugsense.trace/bugsense/3.6/3928cf9ff54683b522cee09da9034106c53fea91/bugsense-3.6-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.code.gson/gson/2.2.4/a60a5e993c98c864010053cb901b7eab25306568/gson-2.2.4.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.code.gson/gson/2.2.4/a6dc5db8a12928e583bd3f23e72d3ab611ecd58f/gson-2.2.4-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.roboguice/roboguice/2.0/727ccb8f376109d0b5c44abca6f791dccc5c5dbc/roboguice-2.0.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.roboguice/roboguice/2.0/b2e6d36ea5369c8306146adb980fecfa8d9ab996/roboguice-2.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.apache.commons/commons-lang3/3.1/905075e6c80f206bbe6cf1e809d2caa69f420c76/commons-lang3-3.1.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.apache.commons/commons-lang3/3.1/8d30b90ae8bda4fbac8363161c8a9b5a99e23baf/commons-lang3-3.1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.guava/guava/15.0/ed727a8d9f247e2050281cb083f1c77b09dcb5cd/guava-15.0.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.guava/guava/15.0/36b6a585c0f0c63bd85fb04db0dcb7b217298956/guava-15.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/javax.inject/javax.inject/1/6975da39a7040257bd51d21a231b76c915872d38/javax.inject-1.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/javax.inject/javax.inject/1/a00123f261762a7c5e0ec916a2c7c8298d29c400/javax.inject-1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/aopalliance/aopalliance/1.0/235ba8b489512805ac13a8f9ea77a1ca5ebe3e8/aopalliance-1.0.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/aopalliance/aopalliance/1.0/4a4b6d692e17846a9f3da036438a7ac491d3c814/aopalliance-1.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/asm/asm/3.1/c157def142714c544bdea2e6144645702adf7097/asm-3.1.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/asm/asm/3.1/2eaa4de56203f433f287a6df5885ef9ad3c5bcae/asm-3.1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.sonatype.sisu.inject/cglib/2.2.1-v20090111/7ce5e983fd0e6c78346f4c9cbfa39d83049dda2/cglib-2.2.1-v20090111.jar" sourcepath="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.sonatype.sisu.inject/cglib/2.2.1-v20090111/65030c30094de36e3fddbc22442d47cbf547741f/cglib-2.2.1-v20090111-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.inject/guice/3.0/28586dc97c525501329d9a242fc3402041e3572d/guice-3.0-no_aop.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/workspace/tablexia/libs/activeandroid-3.1-SNAPSHOT.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/lhoracek/workspace/tablexia/libs/support-v4-r13.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.achartengine/achartengine/1.2.0/1a14bc02f0237290778914a519a19046f19a3ebf/achartengine-1.2.0.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.bugsense.trace/bugsense/3.6/3928cf9ff54683b522cee09da9034106c53fea91/bugsense-3.6.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.bugsense.trace/bugsense/3.6/3928cf9ff54683b522cee09da9034106c53fea91/bugsense-3.6-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.code.gson/gson/2.2.4/a60a5e993c98c864010053cb901b7eab25306568/gson-2.2.4.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.code.gson/gson/2.2.4/a6dc5db8a12928e583bd3f23e72d3ab611ecd58f/gson-2.2.4-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.roboguice/roboguice/2.0/727ccb8f376109d0b5c44abca6f791dccc5c5dbc/roboguice-2.0.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.roboguice/roboguice/2.0/b2e6d36ea5369c8306146adb980fecfa8d9ab996/roboguice-2.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.apache.commons/commons-lang3/3.1/905075e6c80f206bbe6cf1e809d2caa69f420c76/commons-lang3-3.1.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.apache.commons/commons-lang3/3.1/8d30b90ae8bda4fbac8363161c8a9b5a99e23baf/commons-lang3-3.1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.guava/guava/15.0/ed727a8d9f247e2050281cb083f1c77b09dcb5cd/guava-15.0.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.guava/guava/15.0/36b6a585c0f0c63bd85fb04db0dcb7b217298956/guava-15.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/javax.inject/javax.inject/1/6975da39a7040257bd51d21a231b76c915872d38/javax.inject-1.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/javax.inject/javax.inject/1/a00123f261762a7c5e0ec916a2c7c8298d29c400/javax.inject-1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/aopalliance/aopalliance/1.0/235ba8b489512805ac13a8f9ea77a1ca5ebe3e8/aopalliance-1.0.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/aopalliance/aopalliance/1.0/4a4b6d692e17846a9f3da036438a7ac491d3c814/aopalliance-1.0-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/asm/asm/3.1/c157def142714c544bdea2e6144645702adf7097/asm-3.1.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/asm/asm/3.1/2eaa4de56203f433f287a6df5885ef9ad3c5bcae/asm-3.1-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.sonatype.sisu.inject/cglib/2.2.1-v20090111/7ce5e983fd0e6c78346f4c9cbfa39d83049dda2/cglib-2.2.1-v20090111.jar" sourcepath="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/org.sonatype.sisu.inject/cglib/2.2.1-v20090111/65030c30094de36e3fddbc22442d47cbf547741f/cglib-2.2.1-v20090111-sources.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/.gradle/caches/modules-2/files-2.1/com.google.inject/guice/3.0/28586dc97c525501329d9a242fc3402041e3572d/guice-3.0-no_aop.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/EclipseProjects/tablexia/libs/activeandroid-3.1-SNAPSHOT.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="lib" path="/home/vasek/EclipseProjects/tablexia/libs/support-v4-r13.jar"/>
<classpathentry exported="true" kind="con" path="com.android.ide.eclipse.adt.DEPENDENCIES"/>
<classpathentry kind="output" path="bin/classes"/>
</classpath>
body,html {
height: 100%;
height: 100%;
}
html,body,div,span,applet,object,iframe, /*h1,2, h3, h4, h5, h6,*/ p,blockquote,pre,a,abbr,acronym,address,del,dfn,em,font,img,ins,kbd,q,s,samp,small,strike,strong,sub,sup,tt,var,b,u,i,center,dl,dt,dd,ol,fieldset,form,label,legend,table,caption,tbody,tfoot,thead,tr,th,td
{
margin: 0;
padding: 0;
border: 0;
outline: 0;
font-size: 100%;
vertical-align: baseline;
background: transparent;
{
margin: 0;
padding: 0;
border: 0;
outline: 0;
font-size: 100%;
vertical-align: baseline;
background: transparent;
}
body {
line-height: 1;
line-height: 1;
}
ol,ul {
list-style: none;
list-style: none;
}
blockquote,q {
quotes: none;
quotes: none;
}
blockquote:before,blockquote:after,q:before,q:after {
content: '';
content: none;
content: '';
content: none;
}
:focus {
outline: 0;
outline: 0;
}
del {
text-decoration: line-through;
text-decoration: line-through;
}
table {
border-spacing: 0;
border-spacing: 0;
}
.clear {
clear: both;
display: block;
overflow: hidden;
visibility: hidden;
width: 0;
height: 0;
clear: both;
display: block;
overflow: hidden;
visibility: hidden;
width: 0;
height: 0;
}
body {
color: #42210B;
font-size: 20px;
font-family: sans-serif;
text-align: justify;
line-height: 30px;
background: #f8ecd4;
padding: 2em;
color: #42210B;
font-size: 20px;
font-family: sans-serif;
text-align: justify;
line-height: 30px;
background: #f8ecd4;
padding: 2em;
margin-left: 2em;
}
a[title]: {
text-align: left;
text-align: left;
}
a,a:link,a:visited {
font-weight: bold;
text-decoration: none;
}
p {
margin-bottom: 0.3em;
font-weight: bold;
text-decoration: none;
}
.center,img.center {
text-align: center;
clear: both;
display: block;
margin-left: auto;
margin-right: auto;
text-align: center;
clear: both;
display: block;
margin-left: auto;
margin-right: auto;
}
h1 {
text-align: center;
margin-bottom: 1.5em;
text-align: center;
margin-bottom: 1.5em;
}
p {
margin-bottom: 0.3em;
margin-bottom: 0.3em;
}
ul li {
list-style-type: disc
list-style-type: disc
}
#tipdiv {
background-color: #ecd9af;
height: 300px;
width: 80%;
margin-top: 2%; position : relative;
left: 10%;
-moz-border-radius: 15px;
border-radius: 15px;
border: 1px solid #42210B;
position: relative;
.TipDiv {
background-color: #ecd9af;
height: 300px;
width: device-width;
margin-top: 2%;
position: relative;
-moz-border-radius: 15px;
border-radius: 15px;
border: 1px solid #42210B;
position: relative;
}
.TipContent {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 21px;
margin-left: 5%;
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 21px;
margin-left: 5%;
}
.TipText {
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 21px;
margin-left: 5%;
text-align: left;
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 1em;
margin-left: 5%;
text-align: left;
}
.TipImage {
display: block;
max-width: 100%;
max-height: 100%;
margin: 0 auto;
display: block;
max-width: 100%; max-height : 100%;
margin: 0 auto;
max-height: 100%;
}
.TipContentDysgraphia {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 21px;
top: 30%;
}
.TipContentOrientation {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 115%;
font-size: 21px;
top: -15%;
}
.TipContentSeriality {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 110%;
font-size: 21px;
top: -13%;
}
.TipContentPhonetics {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 115%;
font-size: 21px;
top: -15%;
}
.TipContentSpecific {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 125%;
font-size: 21px;
}
.TipContentSight {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 21px;
top: 15%;
}
.TipContentMem {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
height: 135%;
font-size: 21px;
top: -20%;
}
.TipImageMemVisual {
display: block;
max-width: 140%; max-height : 130%;
margin: 0 auto;
}
.TipContentMemVisual {
position: relative;
float: left;
width: 45%;
top: -20%;
left: -10%;
}
@media only screen and (max-width: 800px) {
.TipText {
float: left;
width: 45%;
height: 100%;
font-size: 18px;
margin-left: 5%;
text-align: left;
}
}
\ No newline at end of file
......@@ -37,9 +37,9 @@
písmem nebo na počítači.
</p>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentDysgraphia">
<img class="TipImage" alt="dysgrafie" src="klavesnice.png">
<img class="TipImage" alt="dysgrafie" src="keyboard.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......@@ -48,7 +48,6 @@
na počítači.</p>
</div>
</div>
</body>
</body>
</html>
<!DOCTYPE HTML>
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Dyslexie</h1>
<p>Tzv.&nbsp;specifická porucha učení, která způsobuje obtíže ve čtenářském projevu, a&nbsp;to navzdory kvalitní výuce, domácímu nácviku a&nbsp;přiměřeným (někdy dokonce nadprůměrným!) rozumovým schopnostem. Současný výzkum naznačuje, že se jedná o&nbsp;obtíže, které jsou způsobeny drobným poškozením centrální nervové soustavy a&nbsp;zřejmě jsou dědičné. Souvisejí s&nbsp;několika dalšími typy oslabení a&nbsp;v&nbsp;běžném životě se projevují právě problémy ve čtení. Tyto trable přetrvávají po celý život a&nbsp;nesouvisejí jen se školou. Záleží na jejich intenzitě a&nbsp;také na rozsahu terapeutické práce (tzv.&nbsp;reedukací). Někdy mohou být obtíže ve vyšším věku zcela minimalizovány, někdy je jedinec stále vnímá jako velmi intenzivní. Mimo to je také důležité si uvědomit, za jakých podmínek jde člověku čtení lépe. Je-li to jen trochu možné, vyplatí se vytvářet si pro čtení právě takové prostředí, aby jedince co nejméně zatěžovalo. Svojí roli může hrát denní doba, ale také klid a dostatek času na čtení, využívání různých prostředků moderních technologií (např. elektronické čtečky, hlasové výstupy z&nbsp;počítače, audioknihy, nastavení počítače tak, aby texty byly co nejpřehlednější).</p>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Dyslexie</h1>
<p>Tzv.&nbsp;specifická porucha učení, která způsobuje obtíže ve
čtenářském projevu, a&nbsp;to navzdory kvalitní výuce, domácímu
nácviku a&nbsp;přiměřeným (někdy dokonce nadprůměrným!) rozumovým
schopnostem. Současný výzkum naznačuje, že se jedná o&nbsp;obtíže,
které jsou způsobeny drobným poškozením centrální nervové soustavy
a&nbsp;zřejmě jsou dědičné. Souvisejí s&nbsp;několika dalšími typy
oslabení a&nbsp;v&nbsp;běžném životě se projevují právě problémy ve
čtení. Tyto trable přetrvávají po celý život a&nbsp;nesouvisejí jen se
školou. Záleží na jejich intenzitě a&nbsp;také na rozsahu terapeutické
práce (tzv.&nbsp;reedukací). Někdy mohou být obtíže ve vyšším věku
zcela minimalizovány, někdy je jedinec stále vnímá jako velmi
intenzivní. Mimo to je také důležité si uvědomit, za jakých podmínek
jde člověku čtení lépe. Je-li to jen trochu možné, vyplatí se vytvářet
si pro čtení právě takové prostředí, aby jedince co nejméně
zatěžovalo. Svojí roli může hrát denní doba, ale také klid a&nbsp;dostatek
času na čtení, využívání různých prostředků moderních technologií
(např. elektronické čtečky, hlasové výstupy z&nbsp;počítače,
audioknihy, nastavení počítače tak, aby texty byly co
nejpřehlednější).</p>
<p>V&nbsp;současné době žijeme v&nbsp;tzv. informační společnosti, v&nbsp;níž si neustále vyměňujeme informace za využití psaní a&nbsp;čtení a pro lidi, kteří se naučili snadno a&nbsp;rychle číst už v první třídě základní školy, může být někdy nepochopitelné, že to někomu nejde. Proto se z dyslexie možná stává větší problém, než byl v&nbsp;minulosti. Současně se ale začíná říkat, že lidé s&nbsp;dyslexií jsou ti, kteří se učí jinak. To znamená, že se dokážou naučit (někteří mohou být významnými experty ve svém oboru), ale potřebují najít trochu odlišné způsoby učení a&nbsp;mít vytvořené takové podmínky, aby jim čtení a psaní nebránilo v&nbsp;projevení jejich možností. Čím je člověk starší, tím více by měl umět sám říci, za jakých okolností se mu lépe učí a&nbsp;pracuje. Ve všech typech škol mají žáci s&nbsp;dyslexií nárok na uzpůsobení podmínek studia, ale je dobré vědět, co přesně potřebují, ať jsou případné úpravy skutečně efektivní.</p>
<div id="tipdiv">
<div class="TipContent">
<img class="TipImage" alt="dyslexie" src="gramatika.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Když si nejsi jistý / jistá, jak se co píše, používej přehledy gramatických pravidel. Můžeš si je vytvořit na počítači, ať se v nich vyznáš.</p>
</div>
</div>
</body>
<p>V&nbsp;současné době žijeme v&nbsp;tzv. informační společnosti,
v&nbsp;níž si neustále vyměňujeme informace za využití psaní
a&nbsp;čtení a pro lidi, kteří se naučili snadno a&nbsp;rychle číst už
v první třídě základní školy, může být někdy nepochopitelné, že to
někomu nejde. Proto se z dyslexie možná stává větší problém, než byl
v&nbsp;minulosti. Současně se ale začíná říkat, že lidé
s&nbsp;dyslexií jsou ti, kteří se učí jinak. To znamená, že se dokážou
naučit (někteří mohou být významnými experty ve svém oboru), ale
potřebují najít trochu odlišné způsoby učení a&nbsp;mít vytvořené
takové podmínky, aby jim čtení a&nbsp;psaní nebránilo v&nbsp;projevení
jejich možností. Čím je člověk starší, tím více by měl umět sám říci,
za jakých okolností se mu lépe učí a&nbsp;pracuje. Ve všech typech
škol mají žáci s&nbsp;dyslexií nárok na uzpůsobení podmínek studia,
ale je dobré vědět, co přesně potřebují, ať jsou případné úpravy
skutečně efektivní.</p>
<div class="TipDiv">
<div class="TipContent">
<img class="TipImage" alt="dyslexie" src="grammar.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Když si nejsi jistý / jistá, jak se co píše, používej přehledy
gramatických pravidel. Můžeš si je vytvořit na počítači, ať se v
nich vyznáš.</p>
</div>
</div>
</body>
</html>
......@@ -44,9 +44,9 @@
fintou, která někdy zabírá, je číst text pozpátku tak, že čteme slova,
jak jsou napsaná, ale od konce věty nebo odstavce, takže není možné se
soustředit na obsah sdělení, ale jen na každé slovo zvlášť.</p>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContent">
<img class="TipImage" alt="dysortografie" src="kontrola_textu.png">
<img class="TipImage" alt="dysortografie" src="text_correction.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......
......@@ -11,7 +11,7 @@
<h1>Paměť</h1>
<p>Paměť má mnoho různých forem - jinak si pamatujeme zážitky
z&nbsp;dovolené, jinou paměť využíváme, když se učíme jezdit na kole,
a zase jinou, když se učíme vzorečky z&nbsp;chemie nebo slovíčka
a&nbsp;zase jinou, když se učíme vzorečky z&nbsp;chemie nebo slovíčka
v&nbsp;jazyce apod. Některé složky paměti mohou být u&nbsp;jedince
s&nbsp;dyslexií oslabené a&nbsp;tím mu komplikovat učení, pro které je
paměť nesmírně důležitá. Neplatí to ovšem stoprocentně u&nbsp;všech
......@@ -52,9 +52,9 @@
když je potřebujeme, a&nbsp;vidět je tolikrát, dokud si je
nezapamatujeme.</p>
<br> <br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentMem">
<img class="TipImage" alt="kratkpamet" src="externi_pamet.png">
<img class="TipImage" alt="kratkpamet" src="external_memory.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......@@ -100,9 +100,9 @@
složitějším, tak je vhodné si průběžně zapisovat, nač už přišli, co
už udělali apod.</p>
<br> <br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentMem">
<img class="TipImage" alt="pracpamet" src="postup_prace.png">
<img class="TipImage" alt="pracpamet" src="work_procedure.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......@@ -120,7 +120,7 @@
<strong>Sluchová</strong>
<dt>
<dd>
<p>paměť pro slyšené informace, jedná se o typ krátkodobé paměti,
<p>paměť pro slyšené informace, jedná se o&nbsp;typ krátkodobé paměti,
která využívá specifický druh informací, tedy ty, které si dotyčný
musí pamatovat sluchem. Někdy se stává, že jedinci s&nbsp;dyslexií
mají právě tento druh krátkodobé paměti oslabený. Opět je užitečné
......@@ -141,9 +141,9 @@
barev, tvarů apod.</p>
<br>
<br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentMem">
<img class="TipImage" alt="sluchpamet" src="sluch_pamet.png">
<img class="TipImage" alt="sluchpamet" src="word_memorization.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......@@ -164,7 +164,7 @@
<dd>
<p>paměť pro viděné informace. Jde o&nbsp;druh krátkodobé paměti,
která zpracovává údaje, jež přijímáme za užití zraku. Někdy bývá
u&nbsp;jedinců s dyslexií oslabená, ale mnohdy se naopak stává, že
u&nbsp;jedinců s&nbsp;dyslexií oslabená, ale mnohdy se naopak stává, že
na rozdíl od sluchové paměti, která bývá častěji ovlivněná dyslexií,
tato paměť funguje velmi dobře. Je proto nanejvýš žádoucí ji při
práci využívat a&nbsp;vše, co si potřebujeme zapamatovat, nejen
......@@ -172,15 +172,17 @@
jedná o&nbsp;obrázky, souvislý text, grafy, tabulky, nákresy,
symboly nebo cokoli dalšího, čím si jedinec pomůže.</p>
<br><br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipContentMem">
<img class="TipImage" alt="zrakpamet" src="logicke_skupiny.png">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentMemVisual">
<img class="TipImageMemVisual" alt="zrakpamet" src="logical_groups.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Seznam informací si vždy zkus uspořádat do nějakých
logických skupin - zapamatování pak půjde snadněji.</p>
</div>
<div style="clear: both;">
</div>
</div>
<br><br> <br><br>
</dd>
......
......@@ -12,9 +12,9 @@
<p>Orientace v&nbsp;prostoru, uvědomění si pozice nalevo, napravo, vepředu, vzadu, nahoře, dole, správné určení směru. Někteří jedinci s&nbsp;dyslexií (neplatí to ovšem obecně pro všechny!) čelí v&nbsp;této oblasti určitým oslabením. Je pro ně obtížné rychle určit, kde je napravo a&nbsp;nalevo, když se ocitnou v novém prostředí, nepamatují si trasu, jíž přišli, nedokázali by sami znovu najít cestu apod. Často se jim stává, že se někde ztratí, přicházejí pozdě, protože si neuvědomili, že mají zahnout, nedokážou najít stejnou cestu zpět, nepamatují si, kde zaparkovali auto apod. Orientaci v&nbsp;prostoru ovšem potřebujeme také proto, abychom se dokázali správně orientovat na stránce v&nbsp;textu, abychom si uvědomili, že čteme vždy zleva doprava, seshora dolů, jakým směrem vedeme linku, když píšeme.</p>
<p>Prostorovou orientaci lze také velmi dobře trénovat. I&nbsp;lidé, kteří mají "absolutní orientační nesmysl" se mohou naučit orientovat v&nbsp;prostoru, ale vyžaduje to trochu úsilí, píle, tréninku a&nbsp;cíleného přemýšlení o&nbsp;prostoru kolem nás. Jestliže rezignujeme a&nbsp;budeme jen hlásat, že prostorovou orientace nemáme a&nbsp;orientovat se neumíme, pravděpodobně to tak i&nbsp;zůstane. Mezi nejjednodušší postupy na počátku tréninku může patřit záměrné vyhledávání nápověd (tedy bodů a&nbsp;míst v&nbsp;okolí), které nám umožní cíleně sledovat, kudy jdeme, co bylo v&nbsp;okolí. Je ovšem třeba tomu cíleně věnovat pozornost! Jinou užitečnou fintou může být uvědomění, kde mají lidé srdce, když se na ně podíváme. Skoro každý z&nbsp;nás to dokáže určit a&nbsp;poznat, prostě to na lidech "vidíme". A&nbsp;tam je také jejich levá strana, od níž můžeme odvodit, která je pravá a&nbsp;tedy také, co je nalevo, napravo, před a&nbsp;za dotyčnou osobou.</p>
<br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentOrientation">
<img class="TipImage" alt="prostorova" src="orientacni_body.png">
<img class="TipImage" alt="prostorova" src="orientation_points.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......
......@@ -13,9 +13,10 @@
<p>Posloupnost neboli dovednost stanovit přesné kroky, jak vykonávat určitou činnost, aniž bychom na cokoli zapomněli. Projeví se například při stanoveni postupu práce nebo také způsobu řešení určitého úkolu. Jestliže máme někomu popsat, jak něco děláme, musíme využít serialitu. Stejně tak se serialita promítne do naší přesné práce, kdy nic nezapomeneme, vše dokončíme až do úplného finále, nevynecháme nic podstatného apod.</p>
<p>Dyslexie je někdy doprovázena oslabením schopnosti seriality. Zajímavé je, že to bývá nezřídka kompenzováno velmi dokonalou schopností tzv. celostního myšlení, kdy naopak jedinec dokáže zpracovávat informace v&nbsp;širších souvislostech, umí nalézt řešení, aniž by věděl, jak k němu dospěl, když má informace prezentované více globálně (jako příběh, film, obrázek se spoustou detailů apod.) pracuje se mu s&nbsp;nimi lépe, než jsou-li prezentovány v&nbsp;přesných seznamech a&nbsp;v&nbsp;přesné sekvenci děje. Někdy se říká, že velmi rozvinuté celostní myšlení je jednou z&nbsp;"výhod" dyslexie. Rozhodně je taková schopnost velmi cenná&nbsp;a&nbsp;je třeba ji pěstovat a&nbsp;využívat, kdykoli je to vhodné, ale někdy (ve škole, v&nbsp;práci i&nbsp;doma) je užitečné umět používat také postupy a&nbsp;umět předávat tyto postupy druhým (když víme, jak jsme na něco přišli, ale nedokážeme to vysvětlit druhým, je to někdy nepoužitelné). Serialitu můžeme rozlišovat z&nbsp;hlediska formy informací - sekvence mohou být zpracovávány prostřednictvím slyšených údajů nebo naopak prostřednictvím viděných údajů (nebo v různých kombinacích). Složitější projevy seriality pak vyžadují, abychom dokázali popsat naše myšlenkové procesy, které ani nevidíme, ani neslyšíme. Dobrá zpráva spočívá opět v&nbsp;tom, že svojí schopnost seriality můžeme zdokonalovat tréninkem.</p>
<div id="tipdiv">
<br><br>
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentSeriality">
<img class="TipImage" alt="serialita" src="cas_na_praci.png">
<img class="TipImage" alt="serialita" src="time_for_work.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
......
<!DOCTYPE HTML>
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Sluchové rozlišování</h1>
<p>Schopnost uvědomit si odlišnost podobně znějících hlásek a&nbsp;slov, případně dalších zvuků. Sluchové rozlišování se postupně rozvíjí v&nbsp;předškolním věku a&nbsp;schopnost určit správně hlásky ve slovech je nezbytným předpokladem dovednosti naučit se číst. Děti na počátku první třídy dokážou slabikovat slova, určit první a&nbsp;poslední hlásky ve slovech (velmi rychle se pak naučí vyhláskovat celá slova), uvědomit si délku hlásek, rozlišit podobně znějící, ale přesto odlišná slova. To vše patří do kategorie tzv. fonemického uvědomění (foném = hláska) a&nbsp;právě tato schopnost se ukazuje jako tradičně oslabená u&nbsp;jedinců s&nbsp;dyslexií a&nbsp;téměř u&nbsp;všech z&nbsp;nich způsobuje obtíže ve čtení, potažmo ve psaní u&nbsp;jedinců s&nbsp;dysortografií (ostatně tyto dva druhy obtíží zpravidla jdou ruku v&nbsp;ruce, jen v&nbsp;určitém věku možná jeden trochu převáží nad druhým - v&nbsp;češtině je rozhodně obtížnější naučit se bezchybně psát). Přestože dotyční slyší zcela bezchybně, když přijde na přesné určení podobně znějících zvuků a&nbsp;tónů, jako by rozdíl "neslyšeli", nebo se nad ním musí i&nbsp;ve vyšším věku důkladně zamyslet, aby ho dokázali určit, neuvědomí si ho automaticky. A&nbsp;totéž se děje také s&nbsp;uvědoměním hlásek ve slovech - slovo jako celek perfektně vnímají a&nbsp;chápou, ale přesné určení každé jedné hlásky je obtížné. Přitom fonemické uvědomění potřebujeme nejen, když slovo píšeme, ale také když vidíme slovo složené z&nbsp;hlásek napsané, protože prostřednictvím fonemického uvědomění přijdeme na to, jak se asi bude vyslovovat. Proto se děti na prvním stupni základní školy, pokud jim byla diagnostikována dyslexie, učí slova hláskovat a&nbsp;různě s&nbsp;hláskami pracovat (určovat délku hlásek, odlišovat měkké a&nbsp;tvrdé slabiky apod.). Někdy se velmi dobře rozvine tato dovednost při nácviku, ale pořád není úplně zautomatizovaná pro rychlé čtení a&nbsp;psaní, proto se při něm stále mohou objevovat chyby. Jedním z důležitých opatření, která mohou usnadnit práci, je dostatek času na obě zmíněné činnosti, aby se jedinec mohl v&nbsp;klidu zamyslet, jak slovo přečíst (zejména když se jedná o&nbsp;cizí a&nbsp;méně obvyklá slova) či jak slovo napsat. Velmi často se pak tyto obtíže ve větší míře objeví při učení cizích jazyků nebo při setkání s&nbsp;neznámými slovy (např. s&nbsp;odbornými pojmy, které jsme doposud neslyšeli).</p>
<br><br>
<div id="tipdiv">
<div class="TipContentPhonetics">
<img class="TipImage" alt="sluchoverozlisovani" src="denni_doba.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Pozoruj sám / sama sebe! Všímej si, kdy se ti učí nejlépe (podle denní doby, druhu učiva, přítomnosti druhých lidí, množství obrázků, způsobu výkladu apod.). Takový postup pak co nejvíce využívej při přípravě do školy.</p>
</div>
</div>
</body>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<meta name="viewport"content="width=device-width, minimumscale= 1.0, maximum-scale=1.0" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Sluchové rozlišování</h1>
<p>Schopnost uvědomit si odlišnost podobně znějících hlásek
a&nbsp;slov, případně dalších zvuků. Sluchové rozlišování se postupně
rozvíjí v&nbsp;předškolním věku a&nbsp;schopnost určit správně hlásky
ve slovech je nezbytným předpokladem dovednosti naučit se číst. Děti
na počátku první třídy dokážou slabikovat slova, určit první
a&nbsp;poslední hlásky ve slovech (velmi rychle se pak naučí
vyhláskovat celá slova), uvědomit si délku hlásek, rozlišit podobně
znějící, ale přesto odlišná slova. To vše patří do kategorie tzv.
fonemického uvědomění (foném = hláska) a&nbsp;právě tato schopnost se
ukazuje jako tradičně oslabená u&nbsp;jedinců s&nbsp;dyslexií
a&nbsp;téměř u&nbsp;všech z&nbsp;nich způsobuje obtíže ve čtení,
potažmo ve psaní u&nbsp;jedinců s&nbsp;dysortografií (ostatně tyto dva
druhy obtíží zpravidla jdou ruku v&nbsp;ruce, jen v&nbsp;určitém věku
možná jeden trochu převáží nad druhým - v&nbsp;češtině je rozhodně
obtížnější naučit se bezchybně psát). Přestože dotyční slyší zcela
bezchybně, když přijde na přesné určení podobně znějících zvuků
a&nbsp;tónů, jako by rozdíl "neslyšeli", nebo se nad ním musí
i&nbsp;ve vyšším věku důkladně zamyslet, aby ho dokázali určit,
neuvědomí si ho automaticky. A&nbsp;totéž se děje také
s&nbsp;uvědoměním hlásek ve slovech - slovo jako celek perfektně
vnímají a&nbsp;chápou, ale přesné určení každé jedné hlásky je
obtížné. Přitom fonemické uvědomění potřebujeme nejen, když slovo
píšeme, ale také když vidíme slovo složené z&nbsp;hlásek napsané,
protože prostřednictvím fonemického uvědomění přijdeme na to, jak se
asi bude vyslovovat. Proto se děti na prvním stupni základní školy,
pokud jim byla diagnostikována dyslexie, učí slova hláskovat
a&nbsp;různě s&nbsp;hláskami pracovat (určovat délku hlásek, odlišovat
měkké a&nbsp;tvrdé slabiky apod.). Někdy se velmi dobře rozvine tato
dovednost při nácviku, ale pořád není úplně zautomatizovaná pro rychlé
čtení a&nbsp;psaní, proto se při něm stále mohou objevovat chyby.
Jedním z důležitých opatření, která mohou usnadnit práci, je dostatek
času na obě zmíněné činnosti, aby se jedinec mohl v&nbsp;klidu
zamyslet, jak slovo přečíst (zejména když se jedná o&nbsp;cizí
a&nbsp;méně obvyklá slova) či jak slovo napsat. Velmi často se pak
tyto obtíže ve větší míře objeví při učení cizích jazyků nebo při
setkání s&nbsp;neznámými slovy (např. s&nbsp;odbornými pojmy, které
jsme doposud neslyšeli).</p>
<br>
<br>
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentPhonetics">
<img class="TipImage" alt="sluchoverozlisovani" src="daytime.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Pozoruj sám / sama sebe! Všímej si, kdy se ti učí nejlépe
(podle denní doby, druhu učiva, přítomnosti druhých lidí, množství
obrázků, způsobu výkladu apod.). Takový postup pak co nejvíce
využívej při přípravě do školy.</p>
</div>
<div style="clear: both;"></div>
</div>
</body>
</html>
<!DOCTYPE HTML>
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Specifické poruchy učení</h1>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="description" content="Best console you can get." />
<meta name="keywords" content="tablexia, encyklopedie" />
<link rel="stylesheet" href="css/style.css">
<title>Encyklopedie</title>
</head>
<body>
<h1>Specifické poruchy učení</h1>
<p>Slovní spojení, které zahrnuje dyslexii, dysgrafii, dysortografii, ale také dyskalkulii (obtíže v&nbsp;matematických dovednostech) i&nbsp;některé další méně časté formy výukových obtíží (např. dyspraxii neboli pohybovou neobratnost). Výhodou tohoto označení je, že spojuje všechny typy obtíží do jedné kategorie. Velmi často se totiž stává, že člověk, který má dyslexii, má také dysortografii a&nbsp;dysgrafii. Proto také v&nbsp;běžné řeči, říkáme-li jedinec s&nbsp;dyslexií či dyslektik, obvykle máme na mysli člověka, který má obtíže se čtením i&nbsp;se psaním.</p>
<p>Slovní spojení, které zahrnuje dyslexii, dysgrafii,
dysortografii, ale také dyskalkulii (obtíže v&nbsp;matematických
dovednostech) i&nbsp;některé další méně časté formy výukových obtíží
(např. dyspraxii neboli pohybovou neobratnost). Výhodou tohoto
označení je, že spojuje všechny typy obtíží do jedné kategorie. Velmi
často se totiž stává, že člověk, který má dyslexii, má také
dysortografii a&nbsp;dysgrafii. Proto také v&nbsp;běžné řeči,
říkáme-li jedinec s&nbsp;dyslexií či dyslektik, obvykle máme na mysli
člověka, který má obtíže se čtením i&nbsp;se psaním.</p>
<p>Nevýhodou tohoto pojmu ovšem je, že slovo učení až příliš asociuje školní prostředí a&nbsp;někdy si proto neuvědomíme, že obtíže se promítají i&nbsp;do mimoškolních, každodenních činností a&nbsp;přetrvávají i&nbsp;v&nbsp;dospělosti, kdy už do žádné školy nechodíme. Mimo to označení porucha nezní příliš hezky. Mnohem důležitější je přistupovat k&nbsp;lidem s&nbsp;dyslexií, dysgrafií či dysortografií jako k&nbsp;těm, kteří se učí a&nbsp;pracují jinak. Nejsou "porouchaní", prostě jen potřebují odlišné podmínky na práci. A&nbsp;je přeci normální, že každý jsme jiný.</p>
<div id="tipdiv">
<div class="TipContentSpecific">
<img class="TipImage" alt="poruchyuceni" src="audiokniha.png">
</div>
<div class="TipText">
<h2>Rada pro tebe</h2>
<p>Máš v češtině povinnou literaturu? Přečti si knížku jako e-knihu za použití čtečky (snadno si v ní nastavíš velikost písma i množství textu na stránce) nebo si ji sežeň jako audioknihu a „čti ušima“ přes MP3. </p>
</div>
</div>
</body>
<p>Nevýhodou tohoto pojmu ovšem je, že slovo učení až příliš
asociuje školní prostředí a&nbsp;někdy si proto neuvědomíme, že obtíže
se promítají i&nbsp;do mimoškolních, každodenních činností
a&nbsp;přetrvávají i&nbsp;v&nbsp;dospělosti, kdy už do žádné školy
nechodíme. Mimo to označení porucha nezní příliš hezky. Mnohem
důležitější je přistupovat k&nbsp;lidem s&nbsp;dyslexií, dysgrafií či
dysortografií jako k&nbsp;těm, kteří se učí a&nbsp;pracují jinak.
Nejsou "porouchaní", prostě jen potřebují odlišné podmínky na práci.
A&nbsp;je přeci normální, že každý jsme jiný.</p>
<div class="TipDiv">
<div class="TipContentSpecific">